Dnes jsem se zúčastnila veřejného slyšení k Zákonu o podpoře bydlení, který má od 1. 1. 2026 pomáhat lidem v bytové nouzi
a nízkopříjmovým domácnostem. V Senátu se sešli starostové, zástupci krajů, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv, ministerstev i Parlamentu. A bylo dobře, že zazněly otevřené názory. Pro i proti.

Když jsme zákon loni projednávali, žádali jsme vládu o dvě věci: průběžné informace o zavádění opatření z ministerstva pro místní rozvoj a jasné financování od ministerstva financí. Právě to dnes starostové zmiňovali nejčastěji. Bez spuštěného a předvídatelného financování obce jen těžko plánují. Stejně důležité je, aby se systém už dál nekomplikoval, ale naopak zjednodušoval.

Zákon přinesl i řadu dobrých kroků: podporu družstevního bydlení, nové procesní nástroje nebo možnost zapojení investičních fondů. To jsou správné směry. Zároveň si ale musíme přiznat, že jde jen o jeden dílek celé bytové politiky.

Pokud chceme skutečně pomoci, musíme řešit i územní plánování, délku stavebního řízení, dostupnost pozemků a další formy bydlení. I tomu se budu dál věnovat. V dialogu s obcemi a s důrazem na to, aby zákony fungovaly v praxi, ne jen na papíře.

Bydlení je základ. A bez spolupráce státu a obcí to nepůjde.