Sucho není něco, na co bychom si měli jednoduše zvyknout. Musíme se mu přizpůsobit a hlavně začít chránit vodu, která v naší krajině zůstává.
Na Hodonínsku a Kyjovsku to není žádné vzdálené téma. Žijeme v regionu, který už několikrát poznal, co dokáže kombinace vysokých teplot, nedostatku vody a vysychající krajiny. A letošní léto nám znovu připomíná, že se tento problém neztratil.
Proto potřebujeme dělat konkrétní kroky. Ve městech a obcích více zeleně a stínu. V krajině více prostoru pro vodu, obnovovat přirozená koryta a omezovat zbytečné odvádění vody. A také potřebujeme odolnější lesy, které si lépe poradí se suchem a vysokými teplotami.
A právě proto mě znepokojuje současná novela stavebního zákona, která míří do Senátu. Pod záminkou zjednodušení stavebního řízení totiž může oslabit ochranu běžné přírody. U staveb by o kácení stromů nově rozhodovaly stavební úřady místo orgánů ochrany přírody.
Nemůžeme na jedné straně říkat, že chceme bojovat se suchem a přehříváním měst, a na druhé straně si usnadňovat cestu k tomu, aby ze zastavěných území mizely vzrostlé stromy.
Stromy nejsou překážka, kterou je potřeba odstranit, aby se rychleji stavělo. Jsou to přirozený stín, ochlazení, zadržování vody i kus zdravé krajiny kolem nás.
Jako senátorka z jižní Moravy proto chci, aby se o vodě, zeleni a ochraně krajiny nemluvilo jen ve chvíli, kdy přijde další vlna veder. Musíme myslet dopředu. Protože krajinu, kterou dnes poškodíme, už zítra jednoduše nevrátíme.
