V Senátu jsem vystoupila proti návrhu, který podle mého názoru dál rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti a otevírá prostor pro vyšší zadlužování státu.

Nikdo nezpochybňuje potřebu investic do obrany, infrastruktury nebo strategických projektů. Investovat musíme. Ale stejně důležité je vědět, kde jsou hranice odpovědného hospodaření.

Vládní novela umožňuje některé výdaje vyčleňovat mimo běžné rozpočtové limity a zároveň oslabuje dosavadní fiskální pravidla. Právě proto čelí kritice ekonomů, Národní rozpočtové rady i části odborné veřejnosti.

Ve svém vystoupení jsem upozornila také na plánované zrušení zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění. Přitom podle Národní rozpočtové rady může být tento účet ještě řadu let v přebytku a vytvářet důležitou rezervu pro budoucnost. Tyto prostředky bychom neměli rozpouštět v běžných výdajích státu.

Jsem přesvědčena, že odpovědná politika není o tom, kolik si dokážeme půjčit dnes, ale jakou zemi předáme těm, kteří přijdou po nás.

Proto jsem tento návrh nepodpořila.